Děti začínají komunikovat pomocí velmi jednoduchých, krátkých slov. Nebojí se mluvit jen pomocí základní slovní zásoby, protože intuitivně vědí, že mluvením se jim bude mluvit lépe. Jsou si také jisté, že jim budeme rozumět. Díky opakování relativně malého počtu jednoduchých slov se mohou v mnoha situacích orientovat přirozeně a intuitivně.
Jak si malé děti rozvíjejí slovní zásobu
- V šesti měsících děti žvatlají a vydávají hloupé, roztomilé zvuky, které ještě nemusí připomínat slova. Možná umí dát najevo svůj souhlas nebo nesouhlas, ale většinou pozorují svět svýma velkýma očima a všechno vnímají.
- Do jednoho roku věku umí děti říct několik jednoduchých slov, jako je "máma", "táta" a "jíst". Ačkoli tato slova mohou být pro cizí lidi těžko srozumitelná, rodiče obvykle přesně vědí, co jejich dítě myslí. Někdy si děti dokonce vymýšlejí vlastní slova a rodiče se učí těmto zvláštním, kreativním výrazům rozumět.
- V 18 měsících umí batolata říct 5 až 40 slov. Dokážou rodičům říct, co chtějí nebo potřebují.
- Ve dvou letech umí děti 150 až 300 slov. Začínají používat dvou- až tříslovné věty a mohou mít velmi silnou vůli v komunikaci.
- Ve třech letech znají děti 900 až 1000 slov a jsou schopny klást krátké otázky. Jejich zvídavá mysl se točí kolem otázek o světě kolem nich a neváhají se ptát.
- Když jsou dětem čtyři roky, znají přibližně 2 000 slov, umí tvořit věty o pěti a více slovech a obvykle jsou schopny bez problémů mluvit o čemkoli. V této době jsou již jejich gramatické dovednosti téměř plně rozvinuté.
Čím to je, že jsme se jako děti dokázali tak dobře domluvit jen několika slovy?
Když jsme poslouchali rodiče, starší sourozence nebo prarodiče, rychle jsme zjistili, která slova jsou nejdůležitější, a ta jsme se naučili jako první. Osvojili jsme si šikovné fráze, které fungovaly v mnoha různých situacích, což nám pomohlo postupně pochopit gramatiku a začít jazyk používat kreativněji.
Jako děti jsme se přirozeně řídili Paretovým principem (pravidlem 80/20), který říká, že: Přibližně 80 % důsledků vyplývá z 20 % příčin.
To znamená, že znalost pouhých 20 % nejdůležitějších slov nám umožní zvládnout 80 % každodenních rozhovorů. Přestože každý jazyk má více než 100 000 slov, ve skutečnosti potřebujeme jen asi 1 000 až 2 000 slov, abychom se orientovali ve většině rozhovorů (to se může v různých jazycích lišit).
Tato zásada je skvělá, protože ukazuje, že k tomu, abychom začali mluvit novým jazykem, stačí naučit se jen malý počet slov. Opakováním těchto slovíček si je lépe osvojíme a začneme je používat automaticky. To zvyšuje naši sebedůvěru a zabraňuje tomu, abychom se cítili zahlceni příliš velkým množstvím slov najednou.
Dalším důvodem, proč jsme si jako děti vystačili s několika málo slovy, je to, že jsme používali jednoduché, krátké věty. To byla velká výhoda, protože jsme tak mohli říct, co jsme potřebovali, aniž bychom museli používat složitou gramatiku.
Jako děti jsme se také zpočátku příliš nestresovali tím, že děláme chyby. Věděli jsme, že když se budeme snažit, nakonec je napravíme - stejně jako když jsme začali chodit.
Naše vlastní zkušenosti z dětství nám ukazují, že nemusíme hned od začátku používat složité věty a znát tisíce slov, abychom byli schopni mluvit novým jazykem a rozumět mu. V této fázi stačí k dobré komunikaci pouhých několik set slov!
Proto v Mooveez navrhujeme všechny naše příběhy a situace tak, aby byly užitečné od samého začátku, takže je můžete začít používat hned. Naše příběhy stavíme na nejběžnějších a nejužitečnějších slovech. Za tímto účelem vycházíme z frekvenčních slovníků pro každý jazyk a začínáme slovy, která lidé používají nejčastěji. Vše se učíme pomocí jednoduchých, krátkých vět, kterým říkáme jazykové vzory. Pokud se například naučíte říkat "chci kávu s mlékem", můžete "kávu s mlékem" vyměnit za cokoli jiného a tento jednoduchý vzorec bude fungovat v desítkách různých situací.
Všichni máme schopnost naučit se jakýkoli jazyk. Už jsme to dokázali, když jsme se učili svůj rodný jazyk, a můžeme tuto schopnost znovu využít.
