Děti jsou schopny používat ke komunikaci minimum slov. A co je nejdůležitější, intuitivně vědí, že se naučí mluvit pouze mluvením. Zpočátku mluví v jednoduchých a krátkých větách, někdy jen ve frázích, a přesto jim rozumíme.
Vzhledem k tomu, že opakují relativně malý počet slov, mohou tato slova a fráze přirozeně používat v mnoha situacích.
Jak si malé děti rozvíjejí slovní zásobu
- Šestiměsíční dítě vydává pouze zvuky, které ještě nemají mnoho společného se slovy. Rozumí základním činnostem, dokáže vyjádřit souhlas i nesouhlas, avšak do jednoho roku věku nemluví a pouze pozoruje svět kolem sebe.
- Když je dítěti rok, dokáže říct několik prvních slov, ale pro cizí lidi je poměrně obtížné určit, co znamenají. Jeho rodiče však těmto slovům bez problémů rozumí. Slova jako táta, jíst, maminka. Někdy dítě říká slova, která si samo vymyslelo, a jeho rodiče se musí naučit rozumět tomu, co znamenají.
- Když je dítěti 18 měsíců, dokáže aktivně vyslovit 5 až 40 slov. Zajímavé je, že dokáže komunikovat s rodiči a dorozumět se, pokud jde o všechny základní potřeby, které v tomto věku má.
- Ve dvou letech zná dítě 150 až 300 slov a začíná používat věty o dvou až třech slovech. V tomto věku dokáže prosadit svou vůli v mnoha oblastech.
- Ve třech letech zná dítě 900 až 1000 slov a klade krátké otázky. Dokáže se ptát na svět kolem sebe a zjišťovat o něm podrobnosti.
- Ve čtyřech letech umí dítě přibližně 2000 slov a tvoří věty o pěti a více slovech. V této době lze říci, že dítě dokáže bez problémů komunikovat téměř o čemkoli. Dokáže porozumět poměrně složitým pohádkám a příběhům. Jeho komunikační dovednosti jsou z hlediska gramatických struktur téměř kompletní.
Čím to je, že když jsme byli dětmi, dokázali jsme se domluvit s tak malým množstvím lidí?
Díky poslechu jsme si uvědomili, která slova jsou pro nás strategicky důležitá, a ta jsme se naučili jako první. Naučili jsme se šikovné fráze (jazykové vzory), které se dají použít v mnoha různých situacích. Díky nim jsme postupně pochopili gramatiku jazyka a naučili se ji tvořivě používat.
Přirozeně jsme použili Paretův princip (neboli pravidlo 80/20). Tento princip říká, že 80 % následků vyplývá z 20 % příčin. Jinými slovy, znalost pouhých 20 % správných slov umožní 80 % veškeré komunikace. Přestože každý jazyk má více než 100 000 slov, k pokrytí 80 % nám stačí pouze asi 1 000 až 2 000 slov (různé jazyky se v tomto ohledu od sebe liší).
Výhodou tohoto přístupu, kdy na začátku používáme stále dokola malý počet slov, je lepší schopnost seznámit se s novými slovy a naučit se je automaticky používat. To pak zvyšuje sebedůvěru. Naopak příliš mnoho slov, která nebyla zautomatizována, vede k zadrhávání v jazyce a pomalejšímu vybavování slov.
Děti mluví v jednoduchých, krátkých větách. To je velká výhoda, protože tento jednoduchý způsob mluvení umožňuje vyjadřovat se velmi jasně a nevyžaduje složité spojování jednotlivých slov s pokročilou gramatikou.
Děti si zpočátku nedělají příliš velké starosti s chybami. Vědí, že když se budou hodně snažit.
dostatečně, budou postupně napravovat své chyby, stejně jako když se učily chodit.
Není důležité používat složité věty a znát tisíce slov od samého začátku. V této fázi stačí k dobré komunikaci používat jen několik set slov! Proto v Mooveez vytváříme všechny situace a příběhy tak, aby byly užitečné hned od začátku a mohli jste je okamžitě použít. Příběhy skládáme z nejužitečnějších (a nejpoužívanějších) slov. Při tvorbě příběhů a situací neustále pracujeme s frekvenčními slovníky daného jazyka a nejprve používáme slova, která se v daném jazyce vyskytují nejčastěji. Vše se učíme pomocí jednoduchých a krátkých vět, kterým říkáme jazykové vzory.
Naučíte-li se například "chci kávu s mlékem", můžete kávu s mlékem nahradit čímkoli jiným a takto naučený vzorec vám bude dobře sloužit ve stovkách různých variant, stejně jako slouží dětem.
Všichni jsme schopni naučit se mluvit jakýmkoli jazykem. Dokázali jsme to tím, že jsme se naučili náš
rodný jazyk. A tuto schopnost v sobě můžeme znovu probudit.
